Každou chvíli se na tebe odněkud chrlí dospělácké názory. Ať už se tě snaží vychovat rodiče nebo učitelé ve škole, nebo posloucháš rozhovory v rádiích nebo sleduješ diskuze na sociálních sítích,… A co takhle názory tvých vrstevníků? Máš přehled? Zajímaly by tě SŠ statistiky? Připravili jsme pro tebe to nejzajímavější z nejnovějších průzkumů.
Čerpali jsme z výzkumu z roku 2020 pod hlavičkou vzdělávacího programu JSNS, který realizovala agentura FOCUS. V jejich závěrečné zprávě naleznete mnohem podrobnější informace. Některé grafické materiály byly použity z prezentací a tiskových konferencí ČSÚ.
Začneme hezky pozitivně. Více než polovina studentů (56 %) je totiž se svým životem spokojená. Pouze 17 % deklarovalo opačné hodnocení. Také školní spokojenost je setrvalá. Celkově je spokojeno 61 % studentů, 13 % je nespokojených. Spokojenější jsou mladší studenti ve věku 15–17 let, studenti SOŠ a z rodiny s vysokou životní úrovní. Nejčastějším důvodem nespokojenosti (51 %) je pochybnost o využitelnosti učiva v reálném životě. Dále studenti kritizují, že učitelé nepodávají látku zábavně (32 %) a přistupují k žákům arogantně (28 %). Více než čtvrtina studentů (27 %) hodnotí školu negativně proto, že je obecně nebaví učit se.
A co vlastně studenti od školy očekávají? Hlavní důraz je kladen na komunikační, resp. rétorické dovednosti: naučit studenty mluvit cizím jazykem (59 %) a naučit je jak vyjádřit svůj názor (45 %). Výraznou změnu oproti průzkumu z roku 2017 představuje položka finanční gramotnost, která vyskočila z desátého na třetí místo (z 27 % na 41 %). Pokračuje i vzestup váhy kritického myšlení (+7 %), jehož výuku požaduje 26 % studentů.
Za největší problém místa svého bydliště považují studenti dopravní situaci (36 %) a nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití (29 %), což pociťují statisticky významněji dívky. Chlapci vidí častěji problém v soužití s romskou menšinou. Podle očekávání se liší odpovědi vzhledem k místu bydliště; v malých obcích jsou častější nedostatečné příležitosti ke kulturnímu vyžití, ve velkých obcích je problémem častěji bezdomovectví, drogy a špatné životní prostředí.
Na celospolečenské úrovni naopak posílilo problémové vnímání politické reprezentace (61 %) a váha problémů spojených s rasismem. Novým problémovým okruhem se stala epidemie nemoci COVID 19. Jde o druhé nejobsazenější téma, které vnímá jako problém 41 % respondentů. Omezování občanských práv a svobod v souvislosti s epidemií COVID 19 vnímají jako závažnější studenti z učilišť (36 %), a naopak podprůměrně gymnazisté. Pro ty představuje větší problém konzumní způsob života, pasivita obyvatelstva a genderová nerovnost. Studenti učilišť kromě zmíněného vnímají jako problém drogy, nezaměstnanost a migraci.
A jak jsou studenti ochotni podílet se na změnách, které sami vyžadují? Významnou ochotu podílet se na řešení společenských problémů, cítí více než čtvrtina (28 %) studentů. Pocit, že mohou mít vliv na změnu, je však častější u studentů gymnázií a z rodin s vysokou životní úrovní. Jako nejčastější způsob veřejného projevu volí studenti podepsání online petice (42 %). Fyzicky petici podepsalo jen 21 % studentů. Necelá pětina (17 %) se zúčastnila demonstrace. 7 % studentů sebrali odvahu napsali přímo politikovi či straně.
Co stojí podle studentů za malou osobní angažovaností mladých lidí? Statisticky vyhrává znechucení politikou a společenským děním (33 %), malá informovanost o způsobech zapojení (29 %), strach z posměchu vrstevníků (27 %) a také obecná lhostejnost (25 %).
Odkud čerpají studenti informace? Nepřekvapivě stále sílí informační význam sociálních sítí. Polovina studentů (51 %) deklarovala, že jde o nejčastější zdroj aktuálních společenských a politických témat, která je zajímají. Pro 81 % studentů jde o jeden z hlavních zdrojů. Naopak poklesla konzumace online zpravodajství (-11 %), a především obecně televize (-17 %). Pro necelou polovinu respondentů představují také hlavní zdroj informací rodinní příslušníci a kamarádi (46 %). Pouze okrajovou informační roli hrají rádio, škola, noviny a časopisy, které neoslovují ani sedminu respondentů.
Členství v EU hodnotí kladně 74 % studentů. O 12 % více než v roce 2017. Jde o výrazný nárůst, který je o to stabilnější, že pozitivní hodnocení převažuje nad záporným, a to ve všech sociodemografických skupinách.
